V jednom z minulých článků o daních jsme už problematiku daně z nemovitosti načali, a to v článku zaměřeném na daň ze staveb. Dnes vám přinášíme pokračování, ve kterém si podrobněji probereme druhou část daně z nemovitosti, a tedy daň z pozemků.

Povinnost platit silniční daň se týká pouze automobilů, které jsou určeny pro podnikání, k samostatné výdělečné činnosti nebo slouží k jiným činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem také daně z příjmů. Silniční daň, její sazby, podmínky i slevy na dani se liší podle typů jednotlivých automobilů...

Daň z převodu nemovitosti sice nepatří k těm, se kterými by se většina z nás setkávala příliš často, avšak rozhodně je dobré v tu pravou chvíli vědět, jak postupovat. Je důležité hned na začátku zmínit, že daň z převodu nemovitosti se vztahuje pouze na úplatné převody nemovitostí, nikoliv tedy na případy darování nebo dědění.

Daň darovací musí zaplatit ten, který darováním něco získal – čili obdarovaný. Pouze v případě, kdy dárce má trvalý pobyt v ČR a obdarovaný naopak trvalý pobyt v ČR nemá, pak se situace obrátí a daň darovací musí zaplatit dárce.

Jsme-li vlastníkem nějaké nemovitosti, pak se nást týká každoroční nemilá povinnost zaplatit daň z nemovitosti. Daň z nemovitosti se dělí na dvě části - daň z pozemku a daň ze staveb. V dnešním článku se budeme věnovat právě dani ze staveb.

Kdykoliv získáme děděním nějaký majetek, vzniká nám povinnost k dědické dani, mimo případy, kdy jsme od placení této daně osvobozeni. O případech, kdy se dědická daň neplatí, kdy musíme podat daňové přiznání a jaká je její výše této daně se dočtete v tomto článku.