Ukončení pracovního poměru II.

Ukončení pracovního poměru II.
Ilustrační foto | Zdroj: 
stock.xchng

V dnešním článku navážeme na předchozí díl seriálu o ukončení pracovního poměru a probereme si zbývající způsoby ukončení pracovního poměru, a to okamžité zrušení pracovního poměru a ukončení pracovního poměru ve zkušební době.

Okamžité zrušení pracovního poměru

I v tomto případě platí, že okamžité zrušení pracovního poměru musí být vždy provedeno písemně a může být uplatněno pouze v některém, zákonem stanoveném, případě. Dále také musí být ve stanovené lhůtě doručeno druhému účastníku a důvod okamžitého zrušení pracovního poměru nesmí být dodatečně měněn.

Kdy podle zákona může dojít k okamžitému zrušení pracovního poměru

Podle § 55 zákoníku práce může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr okamžitě jen výjimečně, a to pouze tehdy,

a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců,

b) porušil-li zaměstnanec pracovní povinnost vyplývající z právních předpisů vztahující se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Hrubé porušení pracovní povinnosti

Mezi zvlášť hrubé způsoby porušení pracovní povinnosti patří nejčastěji požití alkoholu před nebo během výkonu zaměstnání, opakované pozdní příchody do zaměstnání nebo nedodržování interních předpisů a pracovních postupů na pracovišti.

Na udělení výpovědi tímto způsobem má zaměstnavatel dva měsíce, maximálně však rok ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu vedoucímu k okamžitému ukončení pracovního poměru a i zde platí ustanovení §53, kdy za jistých okolností (v tomto ustanovení výslovně uvedených) nemůže být pracovní poměr zrušen (viz. Ukončení pracovního poměru I.).

Okamžitě zrušit pracovní poměr může i zaměstnanec

Stejně jako zaměstnavatel, tak i zaměstnanec může využít práva na okamžité zrušení pracovního poměru, a stejně tak může učinit pouze z důvodů vymezených zákonem:

a) podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovně-lékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce,

b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí splatnosti.

I v tomto případě platí zákonem stanovená lhůta, kdy může zaměstnanec uplatnit okamžité zrušení pracovního poměru pro jeden z vyjmenovaných důvodů, a tato lhůta je stejná jako pro zaměstnavatele (čili dva měsíce, maximálně však rok ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu vedoucímu k okamžitému ukončení pracovního poměru).

Ukončení pracovního poměru ve zkušební době

Ukončení pracovního poměru ve zkušební době může využít jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, a to písemně a ani jedna ze stran při tom nemusí uvádět důvod ukončení pracovního poměru. Lhůta pro doručení oznámení o ukončení pracovního poměru druhé straně není zákonem pevně daná, většinou se však využívá doručení alespoň tři dny dopředu. I v tomto případě však dochází v novele pracovního zákona od roku 2011 ke změnám (viz. Změny v zákoníku práce od 1.1.2011).